Předchozí ročníky
Konference NANOCON’26 představila aktuální trendy ve výzkumu a vývoji nanomateriálů
Osmnáctý ročník mezinárodní konference NANOCON, který se konal v Brně ve dnech 30. září až 2. října 2026, představil pokroky ve výzkumu a vývoji nanomateriálů a jejich využití v biomedicínské diagnostice, energetických systémech nové generace, kvantových výpočtech a dalších oblastech. Pozornost byla věnována také využití umělé inteligence ve výzkumu nanomateriálů. Pro 224 registrovaných účastníků z 28 zemí hlavní program nabídl 76 přednášek a 103 posterových prezentací.
Oba hlavní řečníci se ve svých přednáškách věnovali aktuálním trendům ve výzkumu nanomateriálů, rozvoji nanotechnologií a jejich aplikacím. Profesor Klaus Müllen, jeden z nejcitovanějších chemiků světa, emeritní ředitel Ústavu pro výzkum polymerů Maxe Plancka v Mohuči, který působí také na VŠB – TUO v Ostravě, ukázal, jak rychle se grafen a jeho chemické analogy mohou posouvat od základního výzkumu k reálným aplikacím v elektronice, senzorice nebo energetice. Profesor Francisco Javier Aizpurua z centra Donostia International Physics Center v San Sebastiánu ve Španělsku zaměřil svou plenární přednášku na zesílené interakce světla a hmoty v extrémně malých kovových nanodutinách.
Taro Yoshikawa ze společnosti Daicel Corporation v japonské Kanazawě představil techniky přesné manipulace s detonačními nanodiamanty v nanometrovém měřítku a jejich nanášení na povrchy substrátů. Profesor Mingdong Dong z Interdisciplinárního centra nanověd (iNANO) na Aarhuské univerzitě v Dánsku nastínil význam reverzibilní krystalizace amyloidních peptidů pro návrh biomateriálů. V sekci věnované pokročilým metodám přípravy a charakterizace nanomateriálů se Andrew Yacoot z britské Národní fyzikální laboratoře v Teddingtonu zabýval využitím mřížkového parametru křemíku v rozměrové nanometrologii a možnostmi uplatnění metrologie při vysokorychlostní mikroskopii atomárních sil.
„Odborná úroveň přednášek byla i v letošním roce mimořádně vysoká, a to nejen v případě plenárních řečníků. Velmi mě zaujala prezentace Heleny Reichlové z FZÚ AV ČR o altermagnetech. Jde o výzkumný směr, který zásadně otevřel tým kolem Tomáše Jungwirtha a který má potenciál patřit k objevům s mimořádným mezinárodním dopadem, možná i na úrovni budoucí Nobelovy ceny,“ uvedl profesor Radek Zbořil, odborný garant konference, vědecký ředitel Regionálního centra pro pokročilé technologie a materiály, součásti výzkumného ústavu CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a současně zástupce ředitele Nanotechnologického centra VŠB – Technické univerzity Ostrava.
Českou vědeckou komunitu zastupovali na letošním NANOCONu výzkumníci z 13 univerzit a 11 ústavů Akademie věd České republiky. Účastníci ze zahraničních institucí tvořili 35 % všech přítomných. Přijeli nejen ze sousedních zemí, především z Polska a Německa, a dalších evropských států, zejména Francie, Španělska a Itálie, ale také ze vzdálenějších zemí, jako jsou Japonsko, Indie a Arménie.
Své přístroje, technologie a zařízení pro práci s nanomateriály představilo na výstavních stáncích 13 firem. Některé se zapojily také do odborného programu svými přednáškami. Mezi vystavovateli nechyběla například česká technologická společnost Elmarco, která předvedla laboratorní elektrospinningovou platformu Nanospider určenou pro experimentální výzkum nanovláken.
Přibližně 40 % všech účastníků konference NANOCON tvořili studenti doktorských studijních programů a postdoktorandští výzkumníci. Do soutěže o nejlepší přednášku mladého vědce do 33 let se zapojilo 17 mladých výzkumníků. Zvítězil Pavel Kopecký, doktorand na Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ve své přednášce představil imunotesty využívající nanočástice s fotonovou upkonverzí pro vysokokapacitní detekci biomarkerů. Vzhledem k vysoké odborné úrovni prezentací byla ještě udělena tři čestná uznání. Jedno z nich získala Neda Nazari z firmy Wood K plus – Kompetenzzentrum Holz GmbH v rakouském Linci za přednášku věnovanou samonosným elektrodám z tvrdého uhlíku a aktivního uhlí na bázi biomateriálů pro udržitelné ukládání energie.
Cenu za nejlepší poster získal Tomáš Chvojka, doktorand Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, který představil katalyzátor s dvojí plazmonickou aktivitou pro oxidaci methanolu. Čestná uznání byla udělena také autorům dalších šesti posterů.
Více informací o konferenci: na www.nanocon.eu